Italský letoun zalétaný v roce 1939 byl koncipován jako lehký stíhač. Vynikal obratností a aerodynamickým řešením, k jeho slabším stránkám patřila výzbroj pouhých dvou kulometů ráže 12,7 mm. Kromě italského letectva sloužil v letectvech Maďarska, Švédska a v německé Luftwaffe. Okukoval jsem model Re-2000GA od Italeri, ale nakonec jsem pořídil stavebnici Legato. Jde o klasický shortrun staršího data, nicméně velice pěkně provedený včetně negativní paneláže a pozitivních nýtů. Slabší stránkou jsou odtokové hrany křídel, které jsou díky technologii výroby tlustší než by se slušelo. Naopak příjemně překvapí pilotní prostor včetně leptů. Jako vždy - žádné velké extravagance a stavba přímo z krabičky. Nicméně je zde několik problematických míst. Prvním z nich je instalace motoru - z návodu není jasné, které díly a jak použít, lože motoru chybí zcela a odlévaný prstencový kryt nejasně navazuje na trup. Nakonec jsem tedy použil trupovou přepážku a dostavěl lože - tedy přesněji přilepil kousek destičky aby se motor dostal do správné pozice. Klapky chlazení otevírat nebudu a tak by toto řešení mělo stačit.
Druhým problematickým místem je průhledný kryt kabiny, který současně tvoří i hřbet trupu za kabinou. Důvod tohoto řešení je jasný - co největší univerzálnost dílů stavebnice pro různé série, které se na první pohled lišily právě proskleným nebo neproskleným hřbetem trupu. Ale v případě neproskleného hřbetu zde vyvstává dost velký problém - acetátovou fólii ze které je kryt vyroben lze jen velice obtížně brousit a tmelit.
Nicméně, výsledku se dá dopracovat, i když trochu pracněji než jsem původně myslel.
Pokud se týká zbarvení - ani zde jsem nijak neexperimentoval. Spodní plochy jsou natřeny šedou Humbrol 127, horní žlutou Humbrol 63 a doplněné skvrnami zelené Humbrol 30. Následovala vrstva čirého akrylového lesklého laku ModelMaster a obtisky, mimochodem příkladně tenké s téměř neviditelným lakem, ale s tendencí ke "stříbření" - asi jsem měl použít více Adhesolu od Agamy a nemusel bych to dohánět Hypersolem téhož výrobce.
Na závěr přišla vrstva polomatného akrylového laku ModelMaster s přídavkem pískové. Celek jsem dokončil natažením antény a naznačením izolátorů na ní bílou barvou. Moje teprve druhá italská stíhačka. Stavebnice není pro úplné začátečníky, ale dá se z ní celkem snadno postavit ucházející model do vitrínky.